Filmová série Kingsman vychází z komiksové předlohy The Secret Service, kterou vytvořili scénárista Mark Millar a ilustrátor Dave Gibbons. Komiks byl poprvé vydán v roce 2012 a vznikl přímo s úmyslem propojit jeho svět s budoucí filmovou adaptací. Millar, známý svými díly plnými nadsázky, černého humoru a explicitního násilí (Kick-Ass, Wanted), koncipoval The Secret Service jako modernizovanou a zároveň kritickou variaci na britské špionážní příběhy. Motiv „obyčejného chlapce“, který se ocitne v utajené elitní organizaci, je v komiksu doplněn o satirické komentáře k současné společnosti, médiím či politickým elitám.
Dave Gibbons, ilustrátor proslulý zejména slavnými Watchmen, dodal komiksu vizuální identitu, která kombinuje realistickou kresbu s dynamickými akčními sekvencemi. Vztah mezi komiksem a filmem je velmi úzký – oba vznikaly souběžně a ovlivňovaly se. Některé motivy či scény byly do filmové verze přeneseny téměř doslovně, jiné byly naopak upraveny nebo zcela změněny tak, aby lépe odpovídaly filmovému jazyku a Vaughnovu tvůrčímu stylu.
Komiksová předloha tak slouží jako důležitý základ pro pochopení specifické atmosféry série – její kombinace ironie, akční přehnanosti a kritického pohledu na establishment má původ právě v Millarově autorském rukopise.
Matthew Vaughn patří k režisérům, kteří dokázali propojit mainstreamovou akci s osobitými tvůrčími postupy. Již jeho předchozí filmy (Kick-Ass, X-Men: First Class) ukázaly schopnost pracovat s rychlým tempem, choreograficky propracovanými scénami a stylizovaným násilím. Pro Vaughna je typická také práce s barevnou kompozicí, dynamickým střihem a humorem, který často subvertuje očekávání diváka.
V Kingsmanovi Vaughn dále rozvíjí svou zálibu v kontrastu mezi elegancí a brutalitou: precizně vedené kamerové pohyby či ladné choreografie boje jsou záměrně juxtapozovány s extrémním násilím či absurditou. Vaughn navíc často používá hudbu jako ironický komentář k akci – ikonickým příkladem je bojová scéna v kostele doprovázená skladbou „Free Bird“ od Lynyrd Skynyrd.
Dalším z jeho charakteristických prvků je práce s britskou identitou. Vaughn, sám Brit, se zřetelně inspiruje bondovskou tradicí, avšak zároveň ji přetváří do komediálně nadsazené podoby. Jeho filmy často reflektují téma třídních rozdílů, a to jak kriticky, tak satiricky. Kingsmanovský svět džentlmenů v oblecích je v jeho pojetí stylizovanou fantazií, která zároveň komentuje kulturní stereotypy.
Produkce série Kingsman byla od počátku spjata s britskou společností Marv Films, kterou Vaughn spoluzaložil. Zásadní roli v realizaci filmů sehrála také americká společnost 20th Century Fox, jež financovala a distribuovala první dva díly.
První film Kingsman: Tajná služba (2014) byl natočen s relativně středním rozpočtem, přibližně 80–90 milionů dolarů, což Vaughnovi poskytlo kreativní volnost, ale zároveň jej nutilo držet se efektivního, vizuálně výrazného stylu namísto masivních CGI sekvencí. Úspěch filmu překonal očekávání a výrazně posílil pozici série v Hollywoodu.
Druhý díl Kingsman: Zlatý kruh (2017) měl již podstatně vyšší rozpočet (okolo 100– 120 milionů dolarů), což se odrazilo v rozsáhlejších akčních scénách a mezinárodním prostředí. Produkčně šlo o náročnější projekt, který musel sladit rozšíření fiktivního světa Kingsman i zavedení nové americké organizace Statesman.
Prequel The King’s Man: První mise (2021) byl ovlivněn pandemií a několikrát odložen. Film produkovala Marv Films spolu s Walt Disney Studios, které Fox převzaly v roce 2019. Produkční ambicí prequelu bylo propojit historické události s fikčním univerzem, což se projevilo v nákladné výpravě a dramaticky odlišném tónu oproti předchozím filmům.
Celkově je produkce série charakteristická kombinací středních až vyšších rozpočtů, vysoké stylizace a snahy zachovat tvůrčí autonomii režiséra.
Série Kingsman se postupně rozrostla do transmediální franšízy, která přesáhla rámec filmů. Jedním z prvních výrazných přesahů byla spolupráce s módní značkou Mr Porter, která uvedla kolekci inspirovanou obleky a doplňky Kingsmanů. Tato spolupráce nebyla pouhou marketingovou kampaní, ale součástí širší strategie propojit styl filmu s reálným módním světem – což odpovídá výrazné vizuální identitě série.
V rámci franšízy vznikly také videohry a mobilní aplikace čerpající z estetických a akčních prvků filmů. Hra Kingsman: The Secret Service – The Game se objevila v návaznosti na první film a umožňovala hráčům plnit mise inspirované filmovými scénami.
Další formou přesahu byly spolupráce se značkami, které se objevily přímo ve filmech nebo v souvisejících marketingových kampaních – například výroba speciálních edic alkoholu spojených s americkou organizací Statesman nebo limitované kolekce doplňků a hodinek.
Planý byl také vývoj seriálové adaptace a několika filmových spin-offů, což ukazuje snahu proměnit Kingsman ve stabilní a dlouhodobou franšízu. I když některé projekty zatím nevznikly, transmediální rozšiřování světa Kingsman potvrzuje jeho komerční potenciál i kulturní vliv.