Papír je k nejvýznamnějším vynálezem lidské civilizace. A přestože vznikl před více než dvěma tisíci lety, tak ho stále používáme každý den. Jeho rozšíření bylo dlouhý a složitý proces který zásadně ovlivnil lidskou kulturu, náboženství literaturu a politiku. Bez papíru by nevznikly moderní státy, vzdělanostní systém a moderní literatura. Tato kapitola se bude zaměřovat na podrobný přehled dějin, od jeho tvůrce Cchaj Luna, až po moderní civilizaci
Cchaj lun byl Čínský Císařský úředník, asi 50-121 let před naším letopočtem, působící za vlády za vlády dynastie Chan. Standardně je považován za vynálezce papíru, respektive osoba která výrobu papíru zdokonalila a rozšířila po Číně. Jeho hlavní přínos spočíval v zlepšení výrobního procesu a našel levný výrobní materiály.
Cchaj lunův papír byl lehký, dobře se na něj psalo a lehce skladovatelný. Díky těmto vlastnostem se rychle rozšířil v císařské administratuře, vzdělání i leteratuře. Papír se stal důležitým nástrojem státní správy a hodně přispěl k rozvoji čínské byrokracie, vědy, kultury a obchodu.
Ovšem archeologické nálezy naznačují existenci primitivních forem papíru před ním. Cchaj lun výrobu papíru zdokonalil a standardizoval, čímž položil základy pro jeho masovou výrobu. Proto je dodnes označován za výrobce papíru, i když ho pravděpodobně nevymyslel, ale spíše zdokonalil.
Pro výrobu papíru, nejdříve musíme získat rostlinná vlákna, ty se dneska získávají ze dřeva pomocí chemických lázních, ale dříve se dělaly z bambusu, kůry stromů nebo rostlinných stonků. Ty se nechaly odmočit ve vodě až po dobu několika týdnů, aby dřevo změklo. Poté daly vařit což pomohlo jejich rozklady na vlákna. Následně se materiál ručně drtil pomocí kamenů a tím nám vznikla buničina. Ta se smíchala s vodou a vznikla nám papírovina, která se nalije na síto. Voda nám bude odtékat a zůstala jenom tenká vrstva rostlinných vláken. Tato vrstva je ještě potřebovat vylisovat, aby z ní odtekla všechna přebytečná voda. Nakonec se papír nechal vysušit, což probíhalo často na půdách, nebo venku na slunci
Papír se vyráběl podobným způsobem až do počátku 19. století, kdy začaly vznikat 1. papírny. A to díky Nicolas-Louis Robertovy, který vynalezl papírenský stroj v roce 1799, ten umožnil hromadnou výrobu papíru. Dnes se ruční výroba využívá především v umění, protože ručně vyrobený papír má unikátní vzhled a vysokou kvalitu.
Po svém rozšíření a normalizování po celé Číně, se papír postupně dostával do dalších částí světa, ovšem pouze jako produkt, protože Čína zatajovala výrobní postup papíru. Zásadní roli v tomto procesu sehrála tzv. Hedvábná stezka, což byla cesta, která spojovala Činu se Střední asií a Evropu.
Jedním z nejdůležitějších bodů v historii papíru, byla bitva na řece Talas, ve které se střetlo Arabská armáda a Čínské vojsko. Bitva skončila Čínskou porážkou v důsledku zrady spojenců. Díky tomu zajali Arabové Čínské řemeslníky, ze kterých zjistili jak se papír vyrábí. Arabové výrobu papíru rychle rozvinuly, zdokonalily výrobní postup a začali používat nové suroviny, zejména ve městě Samarkand, kde dokonce vytvořili nový druh papíru tzv. Samakladský papír, který je z Morušovníku.
Od arabů se papír postupně šíří do Evropy, kde první papírny vznikly až kolem 12. století. Které byly postavené především ve Španělsku a Itálii. Papír byl levnější a dostupnější alternativou pro pergamen, který byl do 12. v Evropě nejčastějším psacím materiálem. Díky tomu se papír rychle rozšířil i po Evropě, což významně přispělo k rozvoji vzdělanosti, administrativy a později knihtisku. Jeho masové rozšíření hrálo klíčovou roli při vytváření moderní společnosti a bez něj bychom nemohli mít spoustu důležitých reforem např. reformu školství.