Florbal je dynamický týmový halový sport, který se hraje s dutým plastovým míčkem. Míček má 26 děr a váží 23 gramů. K florbalu jsou potřebné dvě brány. Oficiální florbalová brána má rozměr 180x115 cm. Skládá se z lehké červené kovové konstrukce s dírkovanou černou sítí o velikosti ok 45mm. Cena takových bran se aktuálně pohybuje okolo 8000 Kč.
K profesionálnímu hraní florbalu bychom dále měli mít k dispozici mantinely obklopující hřiště. Tyto mantinely se vyrábí z umělé hmoty, konkrétně z kvalitního polypropylenu, který je velmi odolný a pružný. Certifikovaná sada mantinelů rozlišuje tři typy dílů. Těmi jsou dvoumetrové mantinely, jednometrové mantinely a obloukové mantinely. Certifikovaná sada obsahuje 52 dvoumetrových, 4 metrové a 4 obloukové mantinely. Mantinely se většinou současně využívají jako reklamní plochy. Největším výrobcem mantinelů je značka UHER COMPANY, která je stabilním a dlouholetým partnerem České florbalové reprezentace.
Nejhlavnější předmět, bez kterého nelze florbal hrát, je florbalová hůl. Ta se skládá ze shaftu (samotná tyč), florbalové čepele a z gripu (omotávka). Shafty jsou vyrobeny z odolných materiálů jako je například karbon (uhlíkové vlákno, sklolaminát nebo kompozitní materiály). Jedná se o lehké materiály, což přispívá k pohodlí hráče při manipulaci s holí. Čepele jsou nepostradatelnou součástí hole, neboť jí hráč kontroluje samotný míček. Vyrábí se ze dvou materiálů – polypropylenu a polyethylenu. Největšími výrobci florbalových holí jsou Salming, Unihoc, Oxdog, Fat Pipe a Zone Floorball. Mně osobně nejvíce vyhovuje značka Salming. Neměli bychom zapomenout také na kvalitní florbalovou nebo sálovou obuv. K výbavě hráč pro utkání pak patří též dres, kraťasy, stulpny, případně ochranné brýle.
Brankáři mají výbavu trochu odlišnou, nepoužívají florbalovou hůl, ale speciální vybavení, které se ideálně skládá z brankářské masky, brankářské vesty, brankářských chráničů, konkrétně chráničů loktů, kolen, holení a suspenzoru. Dále by výbava měla obsahovat brankářský dres, brankářské kalhoty, případně také brankářské rukavice.
Na hřišti vždy hrají proti sobě 2 týmy, které se mohou skládat maximálně z 18 hráčů a 2 brankářů. Při standartní herní situaci je na hřišti z každého týmu 5 hráčů a brankář. Každý tým může neomezeně střídat. Vyhrává tým, který dá ve stanovené hrací době nejvíce gólů do branky soupeře. Gól se smí dát pouze florbalovou holí nikoliv žádnou částí těla. Výjimkou z daného pravidla je situace, když se míček neúmyslně odrazí do branky. Hrací doba se liší podle úrovní soutěží a věkových kategorií. Součástí oficiálních zápasů českého florbalu musí být také rozhodčí, který dbá na dodržování pravidel stanovených Českým florbalem. Když některý hráč anebo trenér některé z těchto pravidel poruší, má rozhodčí právo a zároveň povinnost tohoto dotyčného potrestat podle pravidel organizace Českého florbalu. V oficiálních zápasech nesmí být rozhodčí mladší patnácti let.
Nejčastějším trestem pro hráče je vyloučení na dvě minuty, například za nedovolené vrážení nebo za sekání. Mohou však býti uloženy i vyšší tresty, ze kterých lze zmínit trest na 2+2 minuty, 2+10 minut nebo udělení červené karty.
Florbal je mladý sport, jehož nejzazší kořeny bychom mohli nalézt v USA v roce 1958. V současné době však USA paradoxně ve florbalu vůbec nevyniká a tento sport tam ani není moc populární. Velkého rozkvětu se florbal dočkal až v 70. letech 20. století ve Švédsku, pod jménem Innebandy. Florbal se hrál převážně na univerzitách mezi studenty jak s plastovým míčkem, tak i s pukem.
První opravdový florbalový klub vznikl 21. září 1979 ve Švédsku, konkrétně ve městě Sala, přibližně 60 km od Uppsaly. Tento klub jménem Sala IBK založil Christer Gustavsson se svými přáteli. Klub funguje prakticky dodnes, aktuálně pod názvem Sala Silverstaden IBK. Již přibližně o 2 roky později, přesněji 7. listopadu 1971, byla založena, opět ve Švédsku, první florbalová asociace s názvem Svenska Inebandyförbundet (Švédská florbalová unie). Hned následující rok se začala psát historie soutěže, kterou dnes známe pod názvem Svenska Superligan. Po Švédsku se florbal rozrostl do Finska, Švýcarska a překvapivě do Japonska, které v této době ve florbalu absolutně nepatří k výkonnostně zdatným týmům.
Češi se k florbalu poprvé dostali v roce 1984, přičemž konkrétně se jednalo o studenty Vysoké školy ekonomické, kteří díky výborným vztahům s helsinskou univerzitou KY vyrazili na výměnný pobyt do Finska, kde jim finští studenti florbal představili. Finští studenti také předali českým studentům sadu dvanácti florbalových holí jako dar. První česká florbalová parta vydržela hrát florbal do konce následujícího akademického roku. Jedním z těchto studentů byl i Michal Bauer, který pak v roce 1991 založil jeden z nejúspěšnějších českých klubů Florbal Chodov. Poté se v Čechách postupně začaly vyvíjet další týmy, jako například Tatran Střešovice nebo 1. SC Vítkovice. V roce 1986 došlo ke sjednocení mezinárodních pravidel podle Mezinárodní florbalové federace (IFF). V roce 1994 proběhlo první Mistrovství Evropy, jehož název se v roce 1996 změnil na Mistrovství světa. Od té doby se Mistrovství světa koná každoročně. Aktuálně má IFF 45 stálých a 35 prozatímních členů.