Dnešní 3D tiskárny se dají rozdělit podle technologie tisku a způsobu, jak vytvářejí objekty. Nejznámější jsou FDM tiskárny, které taví plast a nanáší ho po vrstvách. Jsou nejběžnější a hodí se pro většinu domácích a školních projektů. Mají výhodu v jednoduchosti a nižších nákladech na materiál, ale nejsou tak přesné jako jiné typy.
Další typy jsou SLA a DLP tiskárny. Ty pracují s tekutou pryskyřicí, která se vytvrzuje světlem. Díky tomu dokážou vytvořit velmi detailní modely, i malé a složité objekty. Na druhou stranu jsou dražší, materiál je nákladnější a tisk trvá déle. Tyto tiskárny se často používají pro precizní modely, figurky nebo designové předměty.
Existují i specializované tiskárny, například SLS, které tisknou z práškového materiálu, nebo tiskárny na kov. Tyto stroje se většinou využívají v průmyslu, protože jsou drahé a složité na obsluhu, ale umožňují vyrábět funkční díly, které musí být odolné a přesné.
Práce s vlastní tiskárnou mi ukázala, že každý typ tiskárny vyžaduje trochu jiný přístup. Nastavení, podpora modelu a výběr materiálu mají velký vliv na výsledek. Často je potřeba experimentovat a učit se z vlastních chyb, protože i malá odchylka může změnit kvalitu výtisku.
Díky různým typům tiskáren je možné tvořit od jednoduchých držáků až po složité funkční součástky. Pro mě je zajímavé sledovat, co všechno se dá vytvořit jen změnou technologie tisku nebo materiálu.