V roce 1833 dospěl Charles Babbage ve svém vývoji k zásadnímu kroku a navrhl první univerzální, Turingovsky úplný počítač, který byl schopen napodobovat jiné stroje pouhou změnou programu, aniž by bylo nutné zasahovat do jeho fyzické konstrukce.
Jeho cílem bylo vybudovat univerzální programovatelný počítač využívající děrné štítky jako vstupní médium. Navrhovaný stroj obsahoval „sklad“, tedy paměť, a „mlýnici“, což odpovídá dnešnímu procesoru, a díky tomu byl schopen provádět rozhodování i opakování instrukcí podobně jako moderní počítače.
Počítač měl pracovat s padesátimístnými čísly s pevně danou desetinnou čárkou a jeho provoz měl zajišťovat parní stroj. Pokus o jeho skutečné sestavení však nebyl úspěšný. Babbage si následně uvědomil, že ke zprovoznění svého stroje bude potřebovat programátora, a proto ke spolupráci přizval mladou ženu jménem Ada Lovelace.
Byla to nadaná matematička a dcera básníka Lorda Byrona. Tím se stala prvním programátorem v historii. Na její počest byl později pojmenován programovací jazyk Ada.