Ve třetí generaci počítačů došlo k zavedení integrovaných obvodů, přičemž se výrazně zvýšil počet tranzistorů umístěných v jednom integrovaném obvodu.
Operační systémy této generace již byly schopny současně zpracovávat více procesů.
Tento technologický pokrok umožnil vznik systémů, které dokázaly reagovat na požadavky uživatele v reálném čase.
Zároveň se začaly objevovat mikropočítače a první minipočítače, stejně jako nová vstupní a výstupní zařízení, například klávesnice, obrazovky a diskety.
Mezi zástupce třetí generace počítačů patří například počítače řady IBM System/360 a PDP-11.
Počítače řady IBM System/360 patřily k nejznámějším a nejvýznamnějším výpočetním systémům své doby.
Tento počítač představoval přelomový produkt, který zásadním způsobem ovlivnil další směřování vývoje informačních technologií
Stal se vzorem moderní architektury sálových počítačů a byl napodobován řadou dalších výrobců. V zemích s komunistickým režimem se od roku 1969 vyráběl jeho klon pod označením JSEP.
Počítač PDP-11 je považován za průkopníka éry minipočítačů a významným způsobem ovlivnil další vývoj výpočetní techniky.
Ve srovnání se sálovými počítači byl menší, levnější a výrazně dostupnější.
Nacházel uplatnění například v řízení letového provozu, při monitorování a řízení elektrárenských bloků, stejně jako ve vojenských a simulačních systémech.
V Československu a dalších zemích východního bloku byl tento počítač ve velkém měřítku kopírován a vyráběl se pod označením SMEP, přičemž byl využíván v armádě, průmyslu i výzkumných institucích.