První použití slova “punk” se datuje už do šestnáctého století, jeden z raných uživatelů tohoto slova byl Shakespeare ve hře “Něco za něco.“ Přestože slovo punk bylo původně označení pro prostituta, tento titul si v sedmdesátých letech přivlastnil agresivní žánr rocku s příchodem kapel jako Sex Pistols nebo Ramones. Punková muzika je rychlá, tvrdá hudba, která se často vysmívá normám, ukazuje na vady společnosti, varuje před korupcí a hlásá nesouhlas ideologiím, které v jakékoliv míře zanedbávají lidská práva anebo diskriminují určité skupiny lidí (výjimkou jsou ty skupiny, které právě zesměšňují lidská práva, jako např. zastánci nacismu.) Punk osobu ale nedefinuje jen poslouchat muziku. Na hlavním místě je zastávat správnou ideologii, lidé v komunitě zastávají názor, že punk není jen způsob oblékání a muziky, ale přímo životní styl. Tzv. pankáč — nesmí zastávat názory fašismu, podporovat strany které – jak předem řečeno, narušují práva imigrantů, členů LGBT komunity, věřících i nevěřících, žen či mužů nebo lid jakékoliv rasy. Punk byl založen s myšlenkou toho, že nikdo není vynechán, často je bohužel obětí zkreslené mediální reprezentace jako padouši, extrémisti nebo teroristé. Vtip je, že nejbližší mediální ukázka punku, kterou dokážu z patra vymyslet, je Spiderman, mladý student, který nečekaně dostane schopnosti a místo toho, aby je využil k získání peněz nebo pro jakékoliv sobecké záliby, tak přes nesouhlas policie a médií dělá vše pro to, aby pomáhal lidem, bez ohledu na jejich minulost nebo původ, zatímco jeho akty často společnost provokují.