Mechanické napětí je považován jako hlavní stimul svalového růstu. V podstatě jde o sílu působící na sval během zatížení, která vyvolává signály z mechanického zatížení vedoucí k aktivaci anabolických drah a syntéze svalových bílkovin (Schoenfeld, 2021). Brad Schoenfeld (2021) uvádí, že mechanické napětí působí dvěma hlavními způsoby: krátkodobým aktivováním signálních bílkovin, a dlouhodobým přizpůsobením svalů, což zahrnuje hypertrofii svalových vláken typu I i II. Podle Beardsleyo (2022) není optimální svalové mechanické napětí jen o vysoké váze, ale i kontroly pohybu, a maximálního napětí po celou dobu kontrakce. Mechanické napětí je tak klíčový stimul růstu svalů, zatímco jeho účinnost je ovlivněna tréninkovou frekvencí, tréninkovým objemem, intenzitou (Henselmans, 2023; Nuckols, 2025), a kombinací vysoké zátěže pod napětím během opakování.
Metabolický stres vzniká během intenzivní svalové práce, kdy akumulace metabolitů, jako jsou laktáty, ionty vodíku a fosfáty, vyvolává růstové signály (Schoenfeld, 2021). Tento stres podporuje hypertrofii prostřednictvím zvýšené aktivace svalových vláken, stimulace produkce růstových faktorů a zvýšení udržovací kapacity vody ve svalových buňkách, což napomáhá anabolickým procesům. Účinek metabolického stresu je nejvýraznější v kombinaci s mechanickým napětím (Schoenfeld & Grgic, 2024). Metabolický stres je typicky spojován s vysokým počtem opakování, kratšími pauzami a udržováním svalů v napětí po delší dobu (Beardsley, 2019; Henselmans, 2023)
Svalové poškození, tedy mikrotrhliny svalových vláken vznikajících během excentrické nebo intenzivní kontrakce. Tento proces vede ke spuštění zánětlivých a reparativních procesů, které lehce přispívají k růstu svalové hmoty (Schoenfeld, 2021). Poškození svalů spouští zvýšenou syntézu bílkovin a přestavbu svalové tkáně, čímž dochází k adaptaci a hypertrofii. Nicméně důležitým poznatkem je, že Schoenfeld (2021) upozorňuje, že svalové poškození není hlavním faktorem hypertrofie, jeho role je spíše podpůrná a postranní. Nadměrné svalové poškození může dokonce sabotovat a zpomalit růst. Podobně Beardsley (2019) zdůrazňuje, že poškození je přirozenou součástí adaptace, ale soustředit se na něj by nemělo být primárním cílem tréninku. Význam svalového poškození spočívá především v jeho synergii s mechanickým napětím a metabolickým stresem, kdy kombinace těchto tří faktorů podporuje optimální hypertrofii (Schoenfeld & Grgic, 2024).