Content 1. Mechanismy svalové hypertrofie 1.1 Mechanické napětí – hlavní stimul Mechanické napětí je považován jako hlavní stimul svalového růstu. V podstatě jde o sílu působící na sval během zatížení, která vyvolává signály z mechanického zatížení vedoucí k aktivaci anabolických drah a syntéze svalových bílkovin (Schoenfeld, 2021). Brad Schoenfeld (2021) uvádí, že mechanické napětí působí dvěma hlavními způsoby: krátkodobým aktivováním signálních bílkovin, a dlouhodobým přizpůsobením svalů, což zahrnuje hypertrofii svalových vláken typu I i II. Podle Beardsleyo (2022) není optimální svalové mechanické napětí jen o vysoké váze, ale i kontroly pohybu, a maximálního napětí po celou dobu kontrakce. Mechanické napětí je tak klíčový stimul růstu svalů, zatímco jeho účinnost je ovlivněna tréninkovou frekvencí, tréninkovým objemem, intenzitou (Henselmans, 2023; Nuckols, 2025), a kombinací vysoké zátěže pod napětím během opakování. 1.1.1 Typy svalových vláken Máme typ I pomalá „červená vlákna. Má vysokou schopnost využívat kyslík. Mají nízkou unavitelnost, ale menší schopnost vyvinout maximální sílu. Uplatňují se ve vytrvalostních aktivitách. Následně máme typ II rychlá „bílá“ vlákna. Dělí se nad podskupiny typ IIa, který je aktivní při středně intenzivních aktivitách, a typ IIb, který má nízkou schopnost využít kyslík, ale schopnost vyvinutí maximální síly (Vraka & Konstantina, 2024) Obrázek 1: Aktivace svalových vláken. Zdroj: upraveno podle NutraBio Brands (2023). 8 1.2 Metabolický stres Metabolický stres vzniká během intenzivní svalové práce, kdy akumulace metabolitů, jako jsou laktáty, ionty vodíku a fosfáty, vyvolává růstové signály (Schoenfeld, 2021). Tento stres podporuje hypertrofii prostřednictvím zvýšené aktivace svalových vláken, stimulace produkce růstových faktorů a zvýšení udržovací kapacity vody ve svalových buňkách, což napomáhá anabolickým procesům. Účinek metabolického stresu je nejvýraznější v kombinaci s mechanickým napětím (Schoenfeld & Grgic, 2024). Metabolický stres je typicky spojován s vysokým počtem opakování, kratšími pauzami a udržováním svalů v napětí po delší dobu (Beardsley, 2019; Henselmans, 2023) 1.3 Svalové poškození Svalové poškození, tedy mikrotrhliny svalových vláken vznikajících během excentrické nebo intenzivní kontrakce. Tento proces vede ke spuštění zánětlivých a reparativních procesů, které lehce přispívají k růstu svalové hmoty (Schoenfeld, 2021). Poškození svalů spouští zvýšenou syntézu bílkovin a přestavbu svalové tkáně, čímž dochází k adaptaci a hypertrofii. Nicméně důležitým poznatkem je, že Schoenfeld (2021) upozorňuje, že svalové poškození není hlavním faktorem hypertrofie, jeho role je spíše podpůrná a postranní. Nadměrné svalové poškození může dokonce sabotovat a zpomalit růst. Podobně Beardsley (2019) zdůrazňuje, že poškození je přirozenou součástí adaptace, ale soustředit se na něj by nemělo být primárním cílem tréninku. Význam svalového poškození spočívá především v jeho synergii s mechanickým napětím a metabolickým stresem, kdy kombinace těchto tří faktorů podporuje optimální hypertrofii (Schoenfeld & Grgic, 2024).