2.1 OPAKOVACÍ PUŠKY
Ačkoliv se 1. světová válka stala symbolem nasazení těžké techniky a dělostřelectva, základní bojovou jednotkou zůstal pěšák vybavený ruční palnou zbraní. Na začátku války byly všechny hlavní armády vyzbrojeny opakovacími puškami s odsuvným přebíjecím systémem, které kladly důraz na přesnost a dostřel.
-
Mauser Gewehr 98 (Německo): Považována za jednu z nejlepších pušek své doby. Vyniká spolehlivým a pevným závěrem, který umožňoval použití silného střeliva. Její konstrukce se stala vzorem pro mnoho dalších zbraní.
Obrázek - Mauser Gewehr 98
-
Lee-Enfield SMLE (Velká Británie): Tato puška měla výhodu v zásobníku na 10 nábojů a v mimořádně hladkém chodu závěru. Dobře vycvičený britský voják dokázal vystřelit 20 až 30 mířených ran za minutu, což v počáteční fázi války mylně vedlo Němce v domnění, že čelí kulometům.
Obrázek - Lee-Enfield SMLE
-
Mannlicher M1895 (Rakousko-Uhersko): Standardní zbraň rakousko-uherské armády, která využívala přímotažný závěr. To umožňovalo o něco rychlejší přebíjení, ale systém byl náchylnější na znečištění v blátivých zákopech.
Obrázek - Mannlicher M1895
-
Mosin-Nagant M1891 (Rusko): Odolná a jednoduchá zbraň, která však byla technicky méně pokročilá než její západní protějšky. Byla vyvinuta Sergejem Ivanovičem Mosinem, který byl důstojník ruského dělostřelectva a carský zbrojní inženýr v Tule.