Přímá plavba, Obraty, Odplouvání a přistávání
- na boční vítr je plavba efektivní. Plachta je na závětrném boku a loď může dosáhnout rychlosti
větší, než je rychlost větru. Nejvhodnější pro výcvik začátečník. Nejvyšší rychlosti lze
dosáhnout při zadobočním větru.
- na přední vítr (plavba na větru) se užívá při křižování proti větru. Čím ostřeji může
plachetnice plout proti větru, tím je její stoupavost větší. Změna směru proti větru se nazývá
ostření, naopak od větru odpadání.
- na zadní vítr (plavba s větrem v zádech) patří k zdánlivě jednoduchým, ale nebezpečným
způsobům. Rychlost nemže přesáhnout rychlost větru. Plachty postavíme „na motýla“ a těžiště
lodi posuneme co nejvíce dozadu. Povytáhneme ploutev.
- Re - obrat proti větru. K jeho provedení je potřeba dostatečná rychlost. Před jeho zahájením
mírně odpadneme (zvýšení rychlosti) potom za současného zvolání „re“, kterým upozorníme
kosatníka, začneme ostřit a setrvačností dokončíme obrat. Přitom přejde vratipeň nad osou lodi
a posádka se přesune k vyvažování na opačný bok. Po obratu opět mírně odpadneme a ostříme,
až když jsme získali nějakou rychlost.
- Halsa - obrat po větru. Plachetnice začne odpadat až do plavby po větru. Přitáhneme hlavní
plachtu k ose lodi a pokračujeme setrvačností až dojde k přesmyknutí plachty, teprve potom
otěž opět povolíme a dokončíme obrat. Přitom se posádka přesune k vyvažování na opačný bok.
Manévr skýtá nebezpečí a kromě toho při něm dojde ke ztrátě nastoupané výšky proti větru.
Jeho použití je na místě při velmi slabém větru, nebo při střídavé zadoboční plavbě
(tzv. „křižování po větru“).
Obraty provádíme vždy se spuštěnou ploutví a po předchozím upozornění posádky. Celá činnost
musí být provedena co nejrychleji. Kormidlo vychylujeme maximálně o 30° ÷ 45°, při větším
vychýlení loď již nereaguje zatáčením, kormidlo pouze brzdí a to při obratu můžeme nejméně
potřebovat.
Odplouvání a přistávání provádíme vždy proti větru. To je relativně jednoduché, když vítr vane od břehu, nebo souběžně s ním. Abychom mohli plout na vítr vanoucí směrem ke břehu, potřebujeme nějakou rychlost. Abychom ji získali, je nejlépe nejprve vyplout na vodu na „dřevěný vítr“ nebo motor. V mělké vodě u břehu opatrně manipulujeme s ploutví, aby nedošlo k poškození. V žádném případě nenajíždíme při přistávání přídí na břeh (ani když je to pláž), ale v malé vzdálenosti od břehu provedeme rychle obrat proti větru. Loď se téměř okamžitě zastaví a v té chvíli necháme plachty vyvlát, nebo je spustíme. Plachty nenecháme nikdy flatrovat (zmítat se ve větru), to je poškozuje nejvíce.